Den mravenců Bernard Werber
Chli-pu-ni si tu otázku kladla pořád. Proč Prsty zabíjejí její bojovnice, proč zapalují lesy a mraveniště? Rozhodla se proto, že je nechá zemřít hlady. Stejné bojovnice, které kdysi zabíjely každého, kdo se o Prstech pod Městem dozvěděl, teď vytvořily vzbouřenecké hnutí, které shánělo Prstům potravu i za cenu vlastních životů. Kvůli nedostatku potravy byli Jonathan a jeho druhové nuceni prodělat krizi, kterou jeden z nich nepřežil. Ale nakonec z nedostatku udělali přednost a dokázali se adaptovat na nové podmínky. Chli-pu-ni se však rozhodla, že Prsty jsou příliš nebezpečné, než aby je nechala žít a ničit její dílo, a proto vyhlásila křížovou výpravu s cílem vyhubit všechny Prsty na Zemi. 103 683 získala pozici vůdce výpravy. Byla však seznámena i se vzbouřenkami a měla proto o čem přemýšlet. Jsou Prsty bohové? Během výpravy se jim podařilo málem zabít jeden Prst, který byl alergický na včelí žihadlo. Přepadli proto včelí úl, který jim pak poskytl jed i celou jednotku bojovnic, stejně tak termiti a brouci nosorožíci. Celá křížová výprava však byla nakonec u cíle zdecimována kbelíkem mýdlové vody. Přežila pouze 103 683, kterou ostatní zkrátili na 103. Paralelně se odvíjí případ několika vražd. Komisař Mélies vyšetřuje tento téměř dokonalý zločin, kdy se pachatel dostane do zamčeného bytu a nezanechá jedinou stopu. Až pitva odhalí maličké dírky v tkáních. Nakonec ho napadne řešení: mravenci. Jediný, kdo ví o jeho pátrání, je Laetitia Wellsová, dcera Edmonda Wellse, Jonathanova sestřenice. Je podezřelá a má i motiv: nemá ráda lidský druh a sama doma chová celé mraveniště. Zatímco je ve vazbě, dojde k dalším vraždám. Je proto zproštěna viny a spolu s Méliesem se pokouší případ rozluštit. Řešení je nečekané. Jeden starý pár objevil v roztržené obálce Wellsovu Encyklopedii 2.díl, která byla poslána jeho dceři. Arthur Ramirez se zajímal o robotiku a tak ho zaujal přístroj, který umožňoval komunikaci s mravenci. On i jeho žena se tím nadchli a přístroj sestavili, ale v tom se objevila zpráva, že vědci vyrábějí revoluční přípravek na hubení mravenců. Poslali tedy mravenčí komando na všechny vědce, kterých se výzkum týkal. Mélies se rozhodl nechat manžele na svobodě, protože chápal jejich důvody. Arthur měl stejně rakovinu v pokročilém stadiu a už mu nebylo pomoci. V tom se na světě objevuje 103, která čirou náhodou narazila právě na komisaře a Laetitii a předala jim maličký složený papírek, který celou dobu nesla. Byl to vzkaz od Jonathana. Než se ale rozhodla Prsty dovést domů, chtěla nejdřív vědět, jací jsou a udělat si o nich nějaký názor. Pustili jí proto televizi a za deset dnů 103 vynesla verdikt. Prý jsou Prsty na jedné straně velmi špatné, že by zasloužili vyhubit, ale zároveň v sobě mají tolik lásky, kterou dokážou rozdávat, že se jim mravenci v tom ohledu nikdy nevyrovnají. Než je však mohla dovést do Města, spadla z balkonu na jedoucí auto a Mélies s Laetitií ji našli až v metru, kde ji Laetitia přišlápla. 103 však přežila a 17 lidí uvězněných pod mraveništěm se podařilo zachránit. Mélies a Laetitia se dali dohromady a rozhodli se o svém objevu říct ostatním. Obrátili se na ministra vědeckého výzkumu, který se 103 nadchl a chtěl o ní vyprávět prezidentovi. Ten však nechtěl o takové „hovadině“ ani slyšet, ještě by prý byl ostatním pro smích. Chli-pu-ni byla nakonec zabita vzbouřenkami, když se vydala dolů promluvit si s Prsty. Ve Městě byl proto vyhlášen předčasný svatební let, aby dynastie přetrvala dál.