Dávné ozvěny Robert Holdstockt
Když se v pěti letech začaly dít s Jackem podivné věci, rodiče si nejprve mysleli, že chce jen upoutat pozornost. Jenže Jack míval vize. Obvykle to přišlo bez varování. Krajina kolem se změnila a on uviděl běžící lidský pár. Pro jejich barvu je pojmenoval Šedivák a Zelenka. Ti dva pokaždé utíkali před obrovským býkem, ale Jack nevěděl proč; nazval je proto Býčí štvanci. V sedmi letech nastoupil do školy a jeho spolužačka a později kamarádka si povšimla zvláštního úkazu. Pokaždé, když upadl do onoho podivného stavu a setkával se s bytostmi z pravděpodobně paralelního světa, vyzařovala z jeho kůže nádherná záře ne nepodobná svatozáři a Angela, kamarádka, z něj cítila vůni pralesa nebo krajiny, ve které se nacházel. Jelikož Angelu zajímala psychologie a nevysvětlitelné jevy, pojala Jacka za své životní dílo. Když jim bylo patnáct let, podařilo se jí "Mihotání" natočit a napsala článek, který rozeslala známým vědcům. Nikdo jí však nevěřil. Exburgh, kde žili, byl městem, ve kterém probíhaly vykopávky. John Garth, hledač ztracených měst, byl zvláštní člověk. Hledal Glanum, ztracené město, velmi dlouho, a když se dozvěděl o Jackovi a jeho "schopnostech", poznal, že je na konci svého hledání. Domluvil si s Jackem schůzku a vyslechl celý příběh. Když pak uviděl nákresy Býčích štvanců, nevěřil svým očím. Zavedl proto Jacka k vykopávkám a tam mu ukázal zelenou a šedou masku, které objevil. Nebylo pochyb, nákresy a masky byly totožné! A podobné ani nikde jinde neexistovaly, takže Jack si určitě nevymýšlel. Garth Jackovi vypověděl, jak město našel. První známku jeho existence dostal v den, kdy se Jack narodil. Snad 25 let je hledal, až konečně na ně narazil. Město, ač se to nezdálo, bylo v pohybu. Když byl Jack v katakombách, chvílemi cítil přítomnost Šediváka a jeho družky, slyšel je a skoro se jich mohl dotknout, jak byli blízko. Garth je neslyšel, ale cítil město pod sebou, a pak jednoho dne náhle zmizel a rok se neukázal. Jack už nějakou dobu Angelu miloval a dali se dohromady. Potom však vyšli školu a Angela šla do Cambridge na psychologii, zatímco Jack začal studovat matematiku. Celý dlouhý rok se neviděli. Po roce se Garth vrátil a odvedl Jacka kus za město. Tam prý celou dobu žil a čekal, až se město objeví. Jack mu nejdřív nevěřil, ale pak to spatřil. Město se mu vynořovalo a opět mizelo pod nohama. Tady se s ním Garth opět rozloučil a spolu s městem zmizel v nějakém jiném světě. Angela mezitím začala chodil s Novozélanďanem Stevem. Myslela si, že předtím s Jackem s nimi cloumala puberta. On ji však miloval, a tak když ji Steve nechal, dali se opět dohromady, ale na Steva nikdy nezapomněl . . . Uběhlo dvanáct let a jejich dcerka slavila páté narozeniny. Po celé ty roky Býčí štvance nespatřil, a když už si myslel, že to skončilo, byl opět na omylu. Stalo se to ve Francii na dovolené. Náhle zafoukal vítr a on uviděl v zátočině hlouček žen v kůžích, když tu se k řece přihnali mastodonti. Tato chvíle, kterou byl mimo, málem stála dceru Natálii život. Málem se utopila. V Exburghu stál kostel sv. Jana a to bylo místo, kde v jeho viděních stála Býčí brána. Býčí štvanci jí nedokázali projít. Zde měl zase vidění a duševně v tom druhém světě vběhl do silničního provozu. Stával se nebezpečným sobě i jiným. Přestal chodit do práce. Teď je slyšel a viděl skoro neustále. Kdyby s jejich vidinou nevyrůstal od dětství, asi by zešílel. A jednoho dne se situace vyhrotila. Byl zrovna na zahradě, když je spatřil. Tentokrát to ale bylo jiné. Jako by byli uvnitř něho. A pak oba, jejich stíny, se z něj vyloupli jako ze skořápky. Tehdy byl zrovna pod dohledem kamery a i ta je zaznamenala. Zelenka vypadala, že se bojí a opět do něj vstoupila. Cítil, jak se krčí v koutku jeho vědomí. Aby se mu podařilo se jich navždy zbavit, a proto aby zachránil svou dceru, která si Šedivákem hrála. Šedivák po něm chtěl, aby mu Zelenku přivedl zpět, jinak že si slupku po slupce vezme Natálinu duši. A pak Jack viděl, jak se od Natálky odtrhl jakýsi stín s její podobou. A právě proto se svěřil Steveově výzkumu podvědomí. Jakýsi nový přístroj, Midax, umožňoval dostat se do svého podvědomí a vidět tak to, co je tam uloženo. A další možnou věcí bylo, a tu také Jack podstoupil, napojit se na přístroje a počítač ho zavedl do svého vlastního podvědomí, do svých snů. Neměl to však být sen. Ležel sice celou dobu na lůžku, ale přesto vše co prožil, když se poranil, se projevilo na jeho skutečném těle. S sebou dostal jídlo, oblečení a zbraně a takto se vydal hledat Zelenku, aby ji přivedl zpět. Čas ubíhal stejně a vše bylo skutečné. I hlad a únavu cítil. Po několikadenním putování narazil na tlupu lidí, kteří jedli sochy z kostelů. Jeden mladík, jehož jméno znělo foneticky William, se stal jeho průvodcem. Dovedl ho do vesnice a tam se dozvěděli, že Zelenka tudy prošla. Aby se dostali přes jezero, museli si to odpracovat, ale v den vyplutí se přihodila nehoda. William miloval ženu, která byla zaslíbena jinému. Byli však přistiženi a William podstoupil pochod o život. S mnoha šípy v zádech se svalil do člunu a Jack ho pak ošetřil. (Vše, co Jack v této Hlubině zažil, bylo odrazem jeho života a snů, takže tento incident se mohl vztahovat na jeho vztah ke Steveovi, kterému by nejraději rovněž přichystal před 12 lety takový pochod). William se však hodlal vrátit a Jack mu tedy slíbil pomoc. Když pak Zelenku dostihl, chytla ho do pasti a on se dozvěděl aspoň to, že ona a Šedivák jsou sourozenci, že museli uprchnout, protože spáchali něco, co nelze odčinit a ona se chce vrátit, ne pořád utíkat. Tehdy se Jack musel vrátit zpět. Svět se mu hroutil pod nohama. Manželka se Stevem opět nechala svést, Natálie si pořád hrála s Šedivákem a ten si pokaždé odvedl její stín. Jack se rozhodl změnit taktiku a prošel za Šedivákem Býčí bránou. Šedivák už na něj čekal. Zde se konečně Jack dozvěděl víc. Šedivák a Zelenka se narodili jako sourozenci, ale jeden pro druhého. Byli předurčeni k nějakému úkolu u bílé slonovinové zdi, ale vzepřeli se svému údělu a protože věděli až moc, museli prchat. I oni ho ve svých viděních viděli a šli za ním, protože si mysleli, že je jejich spása, bůh. Jeden bez druhého nemohli existovat. Šedivák nabyvše svobody se nechtěl vrátit, ale Zelenka už neměla odvahu. A Jack se rozhodl znovu se pokusit Zelenku přesvědčit. Když se vrátil do Midaxového snu, zdálo se mu, že tam uplynulo několik let. William vysvobodil svou milou a postavil město. Ale zrovna v té době byl pryč na lovu. Po dlouhém pátrání se Jackovi podařilo Zelenku najít a promluvit s ní. Už se ho nebála, a poté, co mu spadla do náruče, byl ztracen. Bezhlavě se do ní zamiloval. Věděl, že to není možné, už kvůli dceři a manželce, ale nemohl si pomoci. Přístroje však zaznamenaly, co se s ním děje a manželka ho "násilím" odtáhla zpět do reality. Jenže to byla chyba. Jack se dlouho nemohl z rychlého návratu vzpamatovat a nějakou dobu nikoho nepoznával. Když se za Zelenkou vydal potřetí, věděl, že ne ani tak kvůli Natálce, ale kvůli ní. Opět tam uplynulo mnoho let. Williamova žena byla mrtvá, město vypáleno a William ztratil paměť o době posledních let. Ještě něco se však změnilo. Předtím vidíval, jak obrovský Býk honí Býčí štvance. Tentokrát ale Býk honil jej. Prchal spolu se Zelenkou a cítil, jak se mu chvěje zem po nohama. Město Glanum se opět vynořovalo. V náhlém popudu se rozhodl čelit budoucnosti spolu s ní. Město je pohltilo, řítili se staletími a světadíly a zde se Jackovi zdál sen . . . Šedivák (Baalgor) si chtěl ušít plášť a v posvátném městě se daly najít ty nejkrásnější kůže. Jednou s sebou vzal i Zelenku (Nemet). Baalgor však zabloudil do místnosti, kde stály vypreparované kůže prehistorických zvířat, která sem lákal Strážce paměti. Baalgor jednu kůži rozřezal a z ní vypadlo tělo jejich bratra, svlečené z kůže. Tak se vysvětlilo, kam všichni lidé, kteří do města (Jack zjistil, že se jedná o legendární Jericho) zavítají nebo jsou posláni, mizí. Takový osud čekal i oba sourozence. O rok později je otec nalákal dovnitř, ale Nemet ho stačila zabít. Baalgor potom spolu s jejich sestrami zabil Strážce paměti. Podařilo se jim uprchnout, ale město je začalo pronásledovat . . . Když se Jack probudil, přišel k nim John Garth. Nemet ho poznala. Byl to onen Strážce, kterého kdysi zabili. Vysvětlil Jackovi, jak se vše stalo. Postupně se město začalo obrozovat a opět hledat svého vůdce. Ten se rovněž opět narodil, nic si však nepamatoval, jen město cítil. A když se konečně Garth ocitl ve městě, vzpomněl si na svou minulost. Proto Glanum (Jericho) hledal. V době jeho vyprávění město pohltilo i Baalgora. Jackovi se podařilo přimět Gartha, aby Nemet nechal být a oba se vrátili zpět do Hlubiny. Baalgor však zaplatil za své činy. Jack se vrátil ještě mnohokrát a jeho bývalá manželka si vzala Steva.